Změny v oblasti povolování hornické činnosti vyvolané novelou vyhlášky
č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
Vyhláška č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, byla vydána Českým báňským úřadem jako jeden z prováděcích předpisů zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), a zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, podle zmocnění v nich uvedených.
Od doby vydání a nabytí účinnosti vyhlášky č. 104/1988 Sb., byly oba zákony několikrát novelizovány. Ke změnám zákona č. 44/1988 Sb., došlo vydáním zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb.
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., byl novelizován zákonem č. 425/1990 Sb., zákonem č. 542/1991 Sb., zákonem č. 169/1993 Sb., zákonem č. 128/1999 Sb., zákonem č. 71/2000 Sb. a zákonem č. 124/2000 Sb.
Vyhláška č. 104/1988 Sb., byla novelizována vyhláškou č. 242/1993 Sb., když byly do ní promítnuty změny a doplňky novel obou zákonů, vydaných do roku 1993. Jednalo se o údaje potřebné pro stanovení výše úhrad z vydobytých vyhrazených nerostů a z dobývacích prostorů, dále o vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska a vytváření potřebných finančních rezerv. To vše bylo upraveno ust. § 6 odst. 3 písm. f) a g) a v jednotlivých přílohách vyhlášky.
Vyhláška č. 242/1993 Sb., také požadovala podle Usnesení vlády ze dne 9. června 1993, aby již při povolování hornické činnosti bylo posouzeno alternativní využití důlních děl a lomů včetně povrchových objektů pro nehornické účely po ukončení jejich hornické funkce. Tím byly vytvořeny předpoklady pro širší využití důlních děl a podzemních prostor zřízených pro hornické účely a povolovaných podle § 5 vyhlášky. Současně byl vytvořen prostor pro podnikatelské aktivity při využívání důlních děl před jejich likvidací. Vlastní podnikatelské aktivity směřující k využití důlních děl k jiným nehornickým účelům mohou být uskutečněny na základě smluvních vztahů podle obecných předpisů, například podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Způsob využití však nemůže být v rozporu s plánem sanace a rekultivace, nebude-li jeho změna pro alternativní využití schválena příslušným správním orgánem. To bylo zahrnuto do ust. § 6 odst. 3 písm. h). Rovněž přílohy k vyhlášce byly doplněny o uvedené změny a některé formulace požadavků na technickou dokumentaci byly zjednodušeny a upřesněny na základě několikaleté praxe s uplatňováním vyhlášky.
Současná novela vyhlášky č. 104/1988 Sb., která byla vydána pod č. 434/2000 Sb., a nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2001, mění a doplňuje na základě dalších poznatků získaných zejména při povolování hornické činnosti některá další ustanovení původní vyhlášky.
Jednou z větších změn je upřesnění požadavků, které má obsahovat žádost o povolení hornické činnosti. Největší změnou, která by ve svých důsledcích měla být přínosem ke snížení administrativní náročnosti, je úprava vydávání některých rozhodnutí o povolení hornické činnosti a přípustnost změn v plánech a dokumentaci. Právní úprava povolování hornické činnosti vychází ze zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž rozhodnutí obvodního báňského úřadu je vydáváno na základě žádosti organizace doložené nejčastěji plánem otvírky, přípravy a dobývání, jakož i dalšími předepsanými doklady a dokumentací. Samo rozhodnutí obvodního báňského úřadu ve své výrokové části nemůže obsáhnout všechny konkrétní údaje obsažené v plánu a další dokumentaci, a proto na ně odkazuje, neboť na jejich základě bylo povolení hornické činnosti vydáno. Jedná se o desítky údajů, které při delším časovém úseku, na které bylo povolení vydáno, jsou často měněny, aniž ve většině případů mají podstatný vliv na vydané rozhodnutí. Tak například podle přílohy č. 3 bod 1.2.9 k vyhlášce jsou mimo jiné uváděna čísla důlních děl, kterými bude prováděno odtěžení rubaniny od porubu na povrch, resp. důlní díla, kterými bude dopravován materiál. Každá dílčí změna v dopravě rubaniny nebo materiálu, která by spočívala ve změně dopravy jiným důlním dílem, by znamenala nutnost projednání této změny se všemi účastníky řízení a vydání nového správního rozhodnutí. V bodě 1.3.1 písm. a) téže přílohy k vyhlášce jako jedno ze základních opatření může být uvedeno pro zneškodnění uhelného prachu poprašování inertním prachem. Změnou podmínek se bude jevit účelnější zneškodňovat uhelný prach vodou. I v tomto případě by tato změna doposud musela být projednána se všemi účastníky řízení, nově být projednána nemusí, protože se jich netýká, a pokud se jedná o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu, nebyl shledán důvod, pro který by v konkrétním případě muselo být vydáváno nové správní rozhodnutí.
Dále byl novelou vyhlášky značně omezen rozsah ohlašování, kdy vypuštěním ust. § 12 zanikla povinnost jednotlivého ohlašování činností uvedených v odst. 1 tohoto paragrafu. Například se jednalo o zřizování vrtů z povrchu s projektovanou hloubkou přes 500 metrů, hloubení jam, hloubení šachtic a studní, ražení štol a tunelů, ražení jiných podzemních prostorů o objemu nad 500 m3.
K jednotlivým změnám:
§ 1 V souvislosti se společenskými změnami pozbyl důvodu požadavek na zdůvodnění zajištění plynulosti dobývání výhradního ložiska a členění zásob podle jejich připravenosti k dobývání. Proto byl § 1 zrušen.
§ 3 V ustanovení se vypouští požadavek na organizaci, podle něhož měla uloženo zajistit vedle co největší výtěžnosti užitkových složek nerostu i co nejmenší odpad, navíc jej technicky a ekonomicky odůvodnit.
§ 4 Vypuštěním slov “v rozsahu plánu” došlo k posunu u povinnosti organizace, podle které má nově zjišťovat a evidovat množství hmot ukládaných na odvalu, výsypce nebo odkališti, a to bez ohledu na to, zda tomu tak je v rozsahu plánu či nikoliv.
§ 6 Na několika místech se doplnil požadavek uvést u podnikatelů i jejich obchodní jméno, dále v souladu s požadavky ochrany životního prostředí je požadováno zhodnocení vlivu hornické činnosti na povrch, což vyplývá z předpisů vydaných ministerstvem životního prostředí. Organizace nově k žádosti má za povinnost přiložit závěrečnou zprávu o výsledcích ložiskového průzkumu nebo doklad o povolení prací v případě, že tento průzkum nebyl ukončen. Přibyla povinnost předložit stanovisko o zhodnocení vlivu na životní prostředí, pokud podle zvláštního předpisu má být zpracován. Tyto požadavky předpisů vydaných ministerstvem životního prostředí sice doposud nebyly ve vyhlášce výslovně uvedeny, nicméně obvodní báňský úřad je byl nucen požadovat, neboť bez nich nemohl hornickou činnost ve stanovených případech povolit. Novela vyhlášky dále důsledně odlišuje finanční rezervu na sanaci a rekultivaci, jejíž tvorba vyplývá z § 31 odst. 6 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a jednak tvorbu finančních prostředků na vypořádání důlních škod podle § 37a odst. 1 téhož zákona. Současně novela umožňuje v případech větší koncentrace hornické činnosti, kdy se její projevy vzájemné ovlivňují, aby pokud obvodní báňský úřad předem schválil souhrnnou výši finančních prostředků na sanaci a rekultivaci a na důlní škody, nebyla uložena povinnost je samostatně uvádět v jednotlivých žádostech organizace, na jejichž základě je povolována hornická činnost.
§ 8 Jak bylo uvedeno v úvodu, pokud změnou v plánech a dokumentaci nedojde ke zhoršení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, nebudou dotčeny objekty a zájmy právnických a fyzických osob chráněné podle zvláštních předpisů, nemusí být taková změna projednávána. Organizace ji má za povinnost pouze předem ohlásit obvodnímu báňskému úřadu tak, aby takovou změnu mohl posoudit, popřípadě na místě ověřit. Pokud by ohlášená změna překročila rámec stanovený v citovaném ustanovení, má obvodní báňský úřad prostředky, aby takovou změnu nepřipustil.
§ 10 Odstavec 1 byl doplněn o ustanovení, kterým se ukládá organizaci ohlásit přerušení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na dobu delší než 30 dnů obvodnímu báňskému úřadu. V odstavci 2 bylo zrušeno písm. a), čímž vznikla organizaci povinnost ohlašovat hornickou činnost uvedenou v § 5 vyhlášky.
§ 11 Obsah ohlášení byl doplněn o požadavek uvést identifikační číslo organizace, vypouští se požadavek u druhu činnosti uvádět její označení, které organizace používá v mapách a výkazech, a nově se požaduje uvádět rozhodnutí, kterým byla povolena činnost prováděná hornickým způsobem podle zvláštních předpisů. V posledně uváděných případech půjde nejčastěji o povolení vydaná stavebním úřadem podle předpisů o investiční výstavbě.
§ 12 Byl zrušen s ohledem na zánik povinnosti jednotlivě ohlašovat některé činnosti.
§ 13 U ohlašování změn obvodnímu báňskému úřadu stanovených v § 8 odst. 4 přibyla povinnost ohlašovat v téže lhůtě osmi dnů změny v plánech a dokumentaci.
Dále byly provedeny drobné změny v některých přílohách, a to v příloze č. 2 v bodě 2 bylo upřesněno ustanovení o zásobách výhradního ložiska, v příloze č. 3 v bodě 1.3.2 byla uložena povinnost na dolech ostravsko-karvinského revíru provádět výpočet objemového průtoku množství větru vedeného porubem na základě prognózy plynodajnosti při rozvíjení a provozování porubu i při jeho likvidaci a v příloze 6 v bodě 1.3.2 se nepožadují změny ve stavu zásob, ale je nutné uvádět jejich konečný stav.
Závěrem lze říci, že novelou vyhlášky č. 104/1988 Sb., která byla vydána pod číslem 434/2000 Sb. a nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2001, jsou vytvořeny podmínky pro zracionálnění činností při povolování a ohlašování hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.