Požadavky na odbornou způsobilost pracovníků v hornictví upravené novelou vyhlášky č. 340/1992 Sb. a požadavky na kvalifikaci  uplatňované v právu EU, které do českého právního řádu dosud nejsou zapracovány

 

 

Ing. Alexander Hykel, ČBÚ Praha                                                              L  5

 

 

V posledních deseti letech bylo zrušeno, novelizováno či zavedeno množství zákonů a vyhlášek, které se zabývají stanovením kvalifikačních požadavků pro výkon různých pracovních činností.

Zrušení právní závaznosti kvalifikačních katalogů pro odměňování, které byly značně roztříštěné podle jednotlivých resortů a odvětví hospodářství, vytvořilo prostor, aby pro ta povolání a pracovní činnosti, které si vyžadují zvláštní pozornosti byly přijaty speciální zákony, vyhlášky.  Tyto právní nástroje nám vymezují odbornou způsobilost  a tvoří základ regulace povolání v jednotlivých odvětvích. Dělba odpovědností státních orgánů v jednotlivých oblastech regulovaných povolání je dána především  strukturou orgánu státní správy.  Státní báňská správa na požadavek “regulace povolání” mohla operativně reagovat návrhem vyhlášky o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, která nabyla zákonné účinnosti k datu 21. května 1992 a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů, částce 71 pod číslem 340.  

 

 

Vyhláška  sjednotila požadavky na kvalifikaci a přitom zpřísnila požadavky  na pracovníky řídící hornické závody  zařazené z hlediska zvýšeného nebezpečí a vykonávajících v nich dozor (plynující doly, uhelné doly, doly nebezpečné průtržemi hornin a plynů, doly s nebezpečím důlních otřesů ap.).

Stanovila způsob ověřování odborné způsobilosti a umožnila, aby se ověření odborné způsobilosti mohl podrobit nejenom pracovník organizace, ale i občan, který není pracovníkem žádné organizace. Současně definovala požadavky na odbornou způsobilost, kterými jsou především:

 

·       prokázání stupně dosaženého vzdělání. Osoby bez úplného vysokoškolského vzdělání mohou vykonávat  činnosti na nižším stupni řízení nebo s nižším stupněm zodpovědnosti - např. závodní v lomech, který má úplné středoškolské vzdělání, může zastávat tuto funkci pouze v lomech  jejichž roční  těžba nepřesahuje 500 000 t.  Ti,  kdo dosáhli nižšího stupně vzdělání, však musí prokázat delší dobu praxe v oboru. Vyhláška neumožňuje získat odbornou způsobilost pouze na základě dosaženého vzdělání,

 

·       prokázání souhrnu znalostí předpisů, kterými se řídí činnosti upravené touto vyhláškou a schopnost jejich uplatnění v praxi a to v rozsahu potřebném pro bezpečný a spolehlivý výkon práce v příslušném pracovním zařazení.

 

Nově stanovila výčet pracovních funkcí u nichž orgány státní báňské správy ověřují odbornou způsobilost - závodní dolu, závodní lomu, vedoucí pracovník, bezpečnostní technik, projektant a odborný znalec. Odbornou způsobilost osob vykonávajících technický dozor, jakož i osob, které v organizaci vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem ověřuje organizace.V souladu s dalšími bezpečnostními předpisy státní báňské správy jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat povinnou přípravu zaměstnanců, periodická školení a umožňovat jim, aby mohli tam, kde je to předepsáno periodicky prokazovat způsobilost a platnost jim vydaného osvědčení. Zaměstnavatel zodpovídá za to, že regulované činnosti a profese vykonávají osoby, které splňují požadavky, které jsou předepsány a mají příslušnou odbornou způsobilost .Zaměstnavatel je  povinen  posoudit kvalifikaci přijímaných zaměstnanců resp. zaměstnanců jmenovaných do stanovených funkcí.

 

Ověřenou odbornou způsobilost prokazuje osoba či zaměstnanec osvědčením o odborné způsobilosti vydaným příslušným orgánem státní báňské správy. Vyhláška stanovuje náležitosti vydaného oprávnění a definuje podmínky platnosti osvědčení z hlediska  periodického ověřování odborné způsobilosti a činnosti mimo obor. V obou případech se jedná o to, aby osvědčené osoby neztratily kontakt s oborem jak z hlediska znalostí  předpisů, kterými se řídí činnosti upravené vyhláškou, tak z hlediska technického rozvoje a výsledku výzkumu.

Samotná platnost osvědčení byla omezena na deset let.

 

1.března 2001 nabyla účinnosti vyhláška Českého báňského úřadu č. 74/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem  a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 239/1998 Sb. 

 

Novela vyhlášky přiznává jako splněný kvalifikační požadavek i vyšší odborné vzdělání příslušného směru, když doposud bylo splnění tohoto požadavku podmíněno buď vysokoškolským vzděláním nebo úplným středním odborným vzděláním. V uplynulých letech vznikaly vyšší odborné školy, které navazují na dřívější pomaturitní studium. Postavení absolventů studijních oborů těchto škol se v praxi teprve formuje, stejně jako postavení absolventů kratších univerzitních kurzů, zakončených dosažením titulu bakalář. V souvislosti se zrušením respektive omezením rozsahu středních odborných hornických škol reaguje státní báňská správa na tento vývoj. V tomto smyslu novela doplňuje ustanovení § 1 definující požadavky na kvalifikaci v odstavcích  5,6,7,8 a 10, týkající se závodního lomu s roční těžbou užitkového nerostu nižší než 500 tisíc tun, vedoucího pracovníka, bezpečnostního technika, projektanta a pracovníka technického dozoru.

Požadavky na kvalifikaci závodního dolu, závodního lomu s roční těžbou užitkového nerostu nad 500 tisíc tun a odborného znalce zůstávají zachovány. Součástí kvalifikačních požadavků  je i příslušná praxe v oboru a pro institut “vyšší odborné vzdělání” byla i tato přiměřeně upravena.

 

 

Odborná způsobilost stanovených pracovníků je ověřována odbornou zkouškou, jejímž předmětem je prokázání znalostí platných právních předpisů a některých technických norem a předpisů. Zkoušku tedy nelze považovat za zkoušku, které ověřují vědomosti již jednou prokazované na závěr odborného studia. Z dosud platné právní úpravy se vypouští ověřování znalostí odborných znalců, určených Českým báňským úřadem.  Jde o osoby, vesměs z řad soudních znalců, které na základě  určení “ad hoc” Českým báňským úřadem zpracovávají odborné posudky, popřípadě zkoušky vybraných typů důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek ve smyslu pověření § 8 zákona č. 6l/1988 Sb, o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě ve znění pozdějších předpisů. Jde o špičkové odborníky, kteří jsou pověřování na základě svých zkušeností a dosavadních pracovních výsledků. Zkoušení těchto osob se ukázalo být anachronismem.

 

Novelou vyhlášky je upraven i způsob ověřování odborné způsobilosti vybraných pracovníků tj. závodních dolů a závodních lomů s roční těžbou užitkového nerostu vyšší než 500 tisíc tun. Novela striktně stanovuje, že zkouška se skládá z části písemné a části ústní. Vnitřně je problematika zkoušek upravena na Českém báňském úřadě Opatřením č. 12/1992 předsedy Českého báňského úřadu, kterým je vydán zkušební řád k ověřování odborné způsobilosti a Opatřením č. 7/1993, kterým je stanoven postup pro ověřování odborné způsobilosti  pro funkci závodní dolu a závodní lomu s roční těžbou užitkového nerostu vyšší než 500 tisíc tun.

 

Zcela novým doplňujícím podnětem je pak původně neuvažované  omezení platností osvědčení vydaných orgány státní báňské správy Návrh vyhlášky tak jak byla rozeslána do připomínkového řízení ponechával beze změny příslušné ustanovení podle kterého platnost vydaných osvědčení byla deset let. V mezidobí však nabyl dnem 1.července 2000 účinnosti zákon č.124/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., a který v přechodném ustanovení Čl. IV odst. 2 stanovil “Platnost osvědčení vydaných orgány a organizacemi státního odborného dozoru a orgány státní báňské správy fyzickým osobám před nabytím účinnosti tohoto zákona končí uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.”  Důsledkem tohoto ustanovení došlo k nepřímé novelizaci platného ustanovení vyhlášky a bylo proto žádoucí upravit při novelizaci i toto ustanovení. Současně se upravily i podmínky pro prodloužení platnosti osvědčení, Stanovily povinnost požádat o prodloužení osvědčení a povinnost žadateli prokázat, že alespoň tři roky ( z 5-ti let) vykonával příslušnou činnost t.j. pracoval v oboru.

 

Z pohledu legislativy Evropské unie je nutno konstatovat, že doposud není zaveden jednotný systém pro profesní členění funkcí podle odpovědnosti na úseku bezpečnosti a ochrany při práci. Je však znám institut “pracovníka k provádění činnosti týkajících se ochrany  a předcházení pracovním rizikům”, kterého ustavuje  zaměstnavatel ( čl.7 směrnice 89/391/EEC).

 

Zvláštní specifikace předpisů Evropské unie týkající se hornictví ( Směrnice 92/104/EEC a směrnice 92/91/EEC) ukládá povinnost zaměstnavateli, aby na každém pracovišti určil zodpovědnou osobu, která má kvalifikaci a schopnosti podle předpisů členských zemí.

Možnost požadovat pro určité činnosti nadstavbové studium  a jejich vzájemné uznávání zavedly pro státy Evropské unie Směrnice 89/48/EEC a 92/51/EEC.

 

Závěrem je nutno  konstatovat, že v některých profesních oblastech mezi něž patří i hornictví,  je dohled státních odborných orgánů  nutností a regulující opatření na úrovni legislativy se jeví nezbytná. Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem  jsou činnosti se značným dopadem  a riziky pro prostředí v nichž jsou činnosti prováděny a vyžadují zvýšenou ochranu pracovníků, které odpovídající kvalifikace chrání před důsledky chyb při pracovním výkonu.