Slavnostní zahájení 40. ročníku sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice se konalo v pondělí 15. října 2001 ve velkém sále Okresního úřadu v Příbrami. Otevřely ho tóny Svatohorských trubačů. Úvodní slovo měl ředitel s. p. DIAMO Ing. Bc. Jiří Jež. Krátce zhodnotil význam sympozia. V závěru řekl, že klasické hornictví končí, přechází na náročné zahlazování následků hornické činnosti a popřál úspěch jednáním v sekcích. Pak představil přítomným členy čestného předsednictva, ve složení místopředseda Senátu Ing. Zdeněk Vojíř, poslanec Jan Bláha, předseda ZSDNP Ing. Evžen Synek, Ing. JUDr. Roman Makarius, CSc., starosta Příbrami Mgr. Josef Vacek, přednosta OÚ Ing. Jaromír Volný, náměstek ministra MPO Ing. František Kubelka, poslankyně JUDr. Eva Dundáčková, za odbory místopředseda OS PHGN JUDr. František Nekola, Ing. Putimský, PaedDr. Tomáš Hlaváč, Ing. Miroslav Šťastný, předseda OBÚ Příbram a Ing. Radim Aulický, pověřený řízením Rudných dolů Příbram. Během jednání se dostavil Dr. Manfred Hagen, ředitel německého Wismutu, který se zdržel na hranicích. Řekl, že mlha je na silnicích, ale nikoliv ve vzájemných vztazích.
Místopředseda Senátu Ing. Zdeněk Vojíř, poslanec Jan Bláha, starosta Příbrami Josef Vacek a poslankyně JUDr. Eva Dundáčková, kteří vystoupili po úvodních přednáškách, jednání konference podpořili a doufají, že Hornická Příbram bude pokračovat dalšími ročníky.
Předseda ZSDNP Ing. Evžen Synek přednášel o současnosti a výhledech hornictví. Rudné hornictví je po více jak tisícileté těžbě v likvidaci, uran prochází útlumem a zahlazováním následků hornické činnosti. S. p. DIAMO je konsolidovaná organizace, dotěžuje zbylé zásoby, ale hlavně se věnuje sanačním pracím, a to i mimo oblast hornictví. Težba nafty je v pořádku. Černé uhlí, kde těží OKD a ČMD, považuje za konsolidovaný obor, zahlazování následků těžby v ostravské části revíru se řeší. Jihomoravský lignit nyní dotěžuje cca 0,5 milionů tun. Nejvýraznější energetickou surovinou je ale hnědé uhlí. Těží ho MUS, Severočeské doly a Sokolovská uhelná. Stávající trh s uhlím je plně otevřen, ekonomicky konsolidované firmy mají pružnou kapacitu. Situace je ale stále složitá. Pokud poroste národní hospodářství, poroste i spotřeba elektrické energie, to by mohlo situaci stabilizovat. ČEZ nyní elektrickou energii vyváží. Od roku 2002 dojde k otevření energetického trhu. Nevíme, jaká bude strategie nového vlastníka. JE Temelín bude dodávat 2000 MW, tedy nebude třeba vytěžit 10 až 15 milionů tun hnědého uhlí. Odsířené uhelné elektrárny mají životnost zhruba do roku 2015. Co se týká sanace a zahlazování následků těžby, pak jen činné velké povrchové doly jsou schopné krajinu rekultivovat. Dříve se těžilo cca 80 milionů tun, dnes cca 40 milionů tun ročně a doly jsou na hranici flexibility. Hranice plošného útlumu jsou vyčerpány, další snižování těžby by vedlo k likvidaci těžebních kapacit se značnými sociálními důsledky a to v oblasti, kde je již nyní vysoká nezaměstnanost. Představenstvo ZSDNP dodalo vládě a parlamentu svůj návrh, jak situaci řešit.
P. S. V následujících dnech premiér Zeman řekl, že v privatizačních podmínkách pro nového nabyvatele ČEZ bude zakotvena podmínka patnáctiletého odběru od českých hnědouhelných firem, půjde o cca 30 milionů tun uhlí ročně.
JUDr. Ing. Roman Makarius Csc., předseda Českého báňského úřadu svoji přednášku věnoval hornímu právu a zejména institutu vlastnického vztahu k nerostům. Od roku 1854 do roku 1918 byl nerost vyhrazen zeměpánovi, po roce 1918 přešla práva na stát, po roce 1948 těžil stát prostřednictvím národních podniků. Od roku 1989 dochází k obnovování horní svobody. Zákon 541 z roku 1991, který platí dodnes, je ale nutno novelizovat, lépe a přesněji stanovit některé jeho body.
PaedDr. Tomáš Hlaváč, ředitel SPŠ Příbram, shrnul stopadesátiletou historii školy. Ta se má stát moderní multidisciplinární školou. Historii SPŠ popisujeme v jiném článku.
Dobrým tahem od organizačního výboru bylo pozvat více než osmdesátiletého Ing. Jiřího Vandase, který před čtyřiceti lety stál u vzniku sympozia Hornická Příbram. Velmi živě vyprávěl, jak se sympozium rodilo ze zlepšovatelského hnutí, organizovaného přes odborářské komise pro zlepšovací návrhy. A to v dobách tvrdého utajování, kdy jeden technik nevěděl, co dělá jeho kolega na sousedním dole. Kontakty se postupně rozrůstaly, přijížděli také odborníci z uhlí, profesoři VŠB i zahraniční odborníci. Během sympozií bylo vydáno nepřeberné množství nejrůznějších publikací, ve kterých lze sledovat, jak se hornictví v průběhu let vyvíjelo. Ing. Vandas věří, že Hornická Příbram bude ve změněných podmínkách dále pokračovat.
Po obědě se dále jednalo v jednotlivých sekcích. V mezinárodní geoetické sekci je jednací řečí ruština a angličtina, požádáme odborného garanta této sekce Ing. RNDr Václava Němce, Csc., aby nás do problematiky geoetiky uvedl. V sekci Legislativa přednášeli odborníci z pražského Českého báňského úřadu. Připravuje se řada radikálních změn, o kterých vás budeme informovat v dalším čísle.
Odbornými garanty sekce S, Ekologie a sanační práce, byli RNDr. Kamila Trojáčková a Ing. Jaroslav Vandas.
První přednášející, RNDr. Josef Tomas z MŽP, shrnul postup sanace území po těžbě a úpravě uranu v České republice a posuzování vlivů těchto činností na životní prostředí z pohledu Ministerstva pro životní prostředí.
Dr. Manfred Hagen, ředitel GmbH Wismut v Chemnitz - SRN, hovořil o probíhající a budoucí spolupráci se s. p. DIAMO. Konkrétním krokem je sanace následků uranového hornictví v Krušnohoří, v příhraniční oblasti Johanngeorgenstadt - Potůčky. Probíhá detailní průzkum této lokality, při sanaci bude postup koordinován. Ing. Karel Škvor shrnul probíhající práce a uvedl řadu zajímavostí. Spodní patra české části ložiska se těžila z německé strany. Na české straně, v obci Potůčky, vyrostlo známé obchodní stánkařské centrum, a vietnamský prodejce netušil, že přímo pod nohama má těžní jámu.
Ing. Jan Novotný, z pražského Interprojektu odpady, velice srozumitelně vysvětlil problematiku sanace uranových odkališť, kde se nejjemnější frakce a neutralizační chemikálie ukládají do středu odkaliště a tvoří jakési neúnosné jádro, které je nutno překrýt a porovnával naše a zahraniční postupy.
Sanaci odkališť uranové úpravny v Mydlovarech se týkaly příspěvky Miroslava Šlossera z MEGA, a. s., RNDr. Pavla Štrofa z AMM, s. r. o., našich kolegů, RNDr. Karla Luska, Mgr. Pavla Veselého a Ing. Gombose a RNDr. Ing. Pavla Hrdiny z Rekka, s. r. o.
O sanaci Olší a Jasenic byly přednášky Ing. Antonínka Hájka a Ing. Karla Hortvíka a p. g. Blahomíra Šenka.
RNDr. Mojmír Hrádek a Ing. Jan Lacina zkoumají v okolí Rožné změny ve výskytu fauny a flory, například létá zde bramborníček černohlavý, na tělesech hrází hnízdí bahňáci, v Nedvědičce žijí raci a v lokalitě roste divizna černá.
O sanaci ložiska Stráž pojednávaly přednášky Ing. Hany Čermákové, Csc., a našich kolegů: RNDr. Rudolfa Josefiho a Ing. Zdeňka Šrýtra, Ing. Vladimíra Beneše, Ing. Jiřího Charváta a RNDr. Nováka, Ing. Jiřího Mužáka, PhD. a Pavla Koláře.
Ing. Alena Orlíková přednesla příspěvěk o. z. SAP Ostrava o přípravě sanace lagun Ostramo, s uloženými odpady rafinace minerálních olejů. Po vydaní rozhodnutí ČIŽP bude možné vyhlásit soutěž na dodavatele sanace lagun.
Sanací kalového pole Dolu Šverma ve Lhotce, v ostravské části OKD se zabývala Bc. Ivana Michálková.
K výše popsaným tématům se budeme v našem listě vracet, z dalších přednášek vyjímáme ty nejzajímavější.
Ing. Radka Bučilová, ředitelka Státního fondu životního prostředí ČR, informovala o struktuře a činnosti Fondu. O podporu Fondu mohou žádat obce, města, organizační složky státu a také podnikatelské subjekty a občané.
Využití geografického informačního systému (GIS) při rekultivacích v severočeské hnědouhelné pánvi se věnoval Ing. Josef Kalát z Báňských projektů Teplice.
O průběhu rekultivací na Mostecku, a jak to tam bude vypadat po vytěžení uhlí, referoval Ing. Jiří Kašpar z MUS. Zatopením lomů vzniknou nová rekreační jezera. Již nyní při těžbě je nutno myslet na budoucnost a výsypky dolů dopředu tvarovat, jako v minulosti, při budování autodromu a dostihového závodiště.
Náplavy pod závodem Magneton Kroměříž jsou 60 let kontaminovány unikajícími oleji. Ing. Vladimír Kolaja z Aquatestu prezentoval sanační metodu řízeného propařování horninového prostředí, kdy z vyhloubených jam jsou vyvrtány vodorovné vrty pod objekty a do nich je pouštěna horká pára. Teplota snižuje viskozitu polutantu, který klesá ke hladině podzemní vody, kde je shromažďován a z její hladiny průběžně sčerpáván.
Videofilm pomáhal Ing. Petru Dordovi osvětlit likvidace starých naftových vrtů na jižní Moravě, kolem Hodonína. Vrty musí být zprůchodněny až do perforací, které byly umístěny v naftonosných horizontech, pak se tamponují cementovou kaší. Vzhledem k možnosti výskytu plynů pod tlakem je nutno vrtat na výplach o specifické hmotnosti až 1,9.
K sekci T - tradice a památky evropského hornictví se vrátíme v některém z příštích čísel.
Úspěšnou novinkou 40. ročníku Hornické Příbrami bylo CD s nahranými přednáškami, na papíře byly jen krátké anotace jednotlivých přednášek. Letos byla oproti loňsku výrazně vyšší účast. Sympozium má co říci i zástupcům obcí, okresů a krajů, na jejichž území staré zátěže leží. Širší veřejnost již nyní oslovilo představení Státního fondu životního prostředí.
Otto Hejnic