ROZŠÍŘENÝ GENEREL VÝSTAVBY KOLEKTORŮ V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE

Ing. Jan Sochůrek, a.i.,
Ingutis, spol. s r.o.

ROZŠÍŘENÝ GENEREL VÝSTAVBY KOLEKTORŮ V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE vydaný jako studie kolektorizace inženýrských sítí v centrální části hlavního města prahy 11/2005

V rámci prací na aktualizaci „Studie sídelního útvaru Hl. města Prahy na území pražské památkové rezervace“, byla jako doprovodná dokumentace pořízena „Studie kolektorizace inženýrských sítí na území památkové rezervace“ dokončená v r.1999, nazývaná zkráceně generel výstavby kolektorů, dle již v minulosti vydaných podobných dokumentací. Současně s projednáním aktualizace studie PPR prošla tato doprovodná dokumentace připomínkovým řízením.

V oblasti oborů technického vybavení došlo v období od r.1999 k posunu názorů na postup obnovy dožívajících liniových vedení inženýrských sítí ovlivněných kromě jiného i důsledky povodňových průtoků v srpnu 2002 a k potřebě aktualizovat koncepci rozvoje kolektorového systému v centrální části hlavního města Prahy a postup její realizace. Cílem řešení je aktualizovat systémové vazby liniových vedení technického vybavení ukládaných do kolektorů hlubinného a podpovrchového systému v nejexponovanější centrální části hlavního města Prahy. V kontaktu s tímto územím, v souladu s aktuálními rozvojovými záměry vedení technického vybavení a obnovou těchto systémů navrhnout rozsah hlubinného a podpovrchového kolektorového systému odpovídajícího významu a potřebám této části města a postup jeho realizace.

Dnešní doba přináší velký rozmach v rekonstrukcích objektů, v přestavbách a modernizacích. Mění se mnohdy zcela charakter užívání objektů z obytných na administrativně obchodní. Roste spotřeba energií, plynu a množství potřebných telekomunikačních vedení. Při opravách, rekonstrukcích nebo modernizacích těchto převážně památkově chráněných objektů je třeba řešit nové přípojky na elektrickou energii, telekomunikace, vodu, plyn a kanalizaci. Stávající technické vybavení je většinou již nevyhovující a mnohé sítě jsou již za hranicí životnosti. Také umístění stávajících sítí v chodnících a vozovkách je již stísněné, velmi často v rozporu s platnými předpisy. Obnova jednotlivých sítí výměnou při ukládání do výkopů představuje značné množství ruční, popř. i strojní práce, která se periodicky opakuje nejen díky životnosti jednotlivých vedení ale i nekoordinovaností postupu při ukládání nových sítí. Ekonomický dopad těchto postupů se všemi negativními vlivy na životní prostředí se dá jen velmi těžko vyčíslit. Ukládání sítí do sdružených tras je velmi stará a již v historii prosazovaná metoda. První sdružené vedení sítí bylo nalezeno ve starém Římě, kde existují kilometry starých kamenných klenutých štol pro rozvod vody, později využitých i pro jiná média. V Evropě je možno jmenovat mnoho měst, kde byly postaveny v různých dobách již dokonalé kolektorové systémy (z největších např. Madrid, Paříž, Berlín, Zürich a j.)

I v Praze bylo v posledních letech postaveno mnoho kilometrů kolektorových tras, které díky vzniklé legislativě a přísným bezpečnostním předpisům patří k jedněm z technicky nejdokonalejších na světě.

Prospěšnost kolektorů, které znamenají z počátku na první pohled vysoké investice, je během času rychle potvrzena komerčním využitím místa v kolektoru. Důležitým prvkem pro rozvoj kolektorové sítě je systém, výhledový plán celé sítě, podle kterého se jednotlivé úseky dají dále finančně plánovat a po realizaci pak uvádět do samostatného provozu.

Tímto plánovacím dokumentem byl v minulosti „Generel kolektorizace centrální oblasti Prahy“ (vydán v roce 1982, další v roce 1984 a poslední v roce 1991, zpracovatelem byla firma Interprojekt, s.p.). Dle těchto dokumentů, bylo v centru dále vyprojektováno a postaveno cca 15 km kolektorů 2. a 3. kategorie. Posledním významným dokumentem byla „Studie kolektorizace v oblasti Pražské památkové rezervace“ zpracovaná spol. Ingutis, spol. s r.o., která se stala podkladem pro Územní plán sídelního útvaru hl. města Prahy v roce 1999. Na základě požadavků rozvoje inž. sítí v centrální části hlav. Města Prahy byla Útvarem rozvoje HMP objednána studie Studie kolektorizace inženýrských sítí v centrální části hlavního města Prahy včetně aktualizace všech údajů a podkladů s datem vydání v 11/2005.

Charakteristika současného stavu kolektorové sítě v centrální části města

a) Realizované stavby

Níže uvedený seznam zahrnuje stavby, které byly do data 31.10. 2005 dokončeny, zprovozněny a předány do správy následnému uživateli tedy organizaci, která v Praze kolektory spravuje : KOLEKTORY Praha, a.s.

Délky kolektorů v této zprávě jsou uváděny včetně přípojek a odbočných větví což jsou : Délka :

· a 1. Kolektor Královská cesta (Celetná - Malé náměstí) 686m

· a 2. Kolektor Tylovo divadlo - 3.kategorie 563m

· a 3. Kolektor Rudolfinum 1080m

· a 4. Kolektor Nová Radnice 603m

· a 5. Kolektor Centrum I.A 2684m

· a 6. Kolektor RNLS ( Rekonstrukce nábřeží Ludvíka Svobody) 720m

· a 7. Kolektor Severní Předmostí Hlávkova Mostu (SPHM) 237m

· a 8. Kolektor Příkopy 1902m

· a 9. Kolektor Václavské náměstí trasa „A“ ( velká oprava) 779m

· a 10. Kolektor Chotkova 128m

· a 11. Kolektor Centrum I. - 2.kategorie 4403m

b) Rozestavěné stavby před dokončením

· b 1. Kolektor Vodičkova 1710m

· b 2. Kolektor Václavské náměstí - trasa „B“ 330m

c) Připravované stavby k realizaci

· c 1 Kolektor Václavské náměstí – trasa C 491m

· c 2. Kolektor Revoluční 1324m

· c 3 Kolektor Centrum – Smíchov – kolektor 2. kategorie 2580m

· c 4 Kolektor Hlávkův most – kolektor 2. kategorie 540m

K výše uvedenému seznamu konstatujeme, že pokud není konkretizována kategorie kolektoru, vždy se jedná o 3. kategorie, tedy o kolektory distribuční.

Zhodnocení vlivu povodně na kolektorový systém v centrální oblasti hlavního města Prahy

Velká povodeň v srpnu roku 2002 posunula význačně hranici tzv. 100-leté vody, na kterou se zohledňovaly ve všech předpisech stavby, zakládaly a navrhovaly se jak nadzemní objekty, tak i podzemní stavby ( metro, silniční tunely, kanalizace), do kterých jednoznačně patří i kolektorový systém centra hlavního města Prahy. Týká se jak kolektorů 3. kategorie, tak i kolektorů 2. kategorie. Kolem řeky Vltavy byly povodní přímo zasaženy kolektory 3. kategorie: – Kolektor Nová radnice, částečně Kolektor Královská cesta, Kolektor Rudolfinum a dále po proudu řeky Kolektor RNLS (Rekonstrukce nábřeží Ludvíka Svobody) a Kolektor SPHM (Severní předmostí Hlávkova mostu). Následně (po kulminaci povodně) dlouhodobě zvýšenou hladinou podzemní vody byly ještě zasaženy kolektory Příkopy a částečně kolektor KCI.A.

Zatopení jednotlivých kolektorů byla provozovatelem do poslední chvíle monitorováno a pro zamezení případných škod bylo vypnuto veškeré vnitřní vybavení kolektorů. Kolektor Nová radnice byl zcela zatopen ve své spodní partii, vyšší část pod Malým náměstím a Karlovou ulicí byla ohrožena zvýšenou hladinou spodní vody, ta odolala díky foliové izolaci a přímo zatopena nebyla. Došlo ovšem k značnému porušení části desky podlahy kolektorové přípojky, tím i k deformaci ocelového vodovodního potrubí včetně ocelových konstrukcí, kolektor však zůstal stále v provozu. Ostatní jmenované kolektory byly zatopeny celé, ale ani jedna inženýrská síť kromě VN kabelů nebyla vyřazena z provozu. Kabely VN byly vypnuty z důvodu zatopení některých trafostanic v centru města. Po opadnutí vody z kolektoru nebyly zjištěny žádné zásadní škody, které by se mohly srovnávat se vzniklými škodami na systému metra.

Významné bylo zachování provozu kolektorového systému 2. kategorie, který nebyl vůbec povodní zasažen, přesto, že jeho trasa končí velmi blízko Vltavy (Anenské náměstí). Tímto systémem byly zásobovány objekty centra Prahy po celou dobu zátopy. K dokonalosti tohoto systému je nutno přiznat jeho kvalitu provedení, neboť trasy metra jsou vedeny ještě hlouběji než kolektor 2. kategorie a ty byly povodňovou vodou zatopeny.

Kolektory ve velké povodni obstály, protože veškeré uložené inž. sítě zůstaly stále v provozu. Po opadnutí vod veškerá oprava kolektorů spočívala jen v omytí pomocí tlakové vody a opravě vnitřního vybavení kolektorů. Kolektory které byly postiženy jen zvýšenou hladinou spodní vody, byly také jen vyčištěny a místa průniků vody ostěním opatřena sanačními prostředky.

V současné době jsou veškeré výše jmenované kolektory opatřeny sanačním těsněním stěn, utěsněnými průchodkami pro inženýrské sítě a protipovodňovým zabezpečením VZT sání nebo výdechů, vstupních dveří a jiných otvorů do kolektoru. Pro kolektory 3. a 2. kategorie byly zpracovány „Povodňové plány“, které řeší zejména minimalizaci škod po povodních.

Pro minimalizaci škod na navrhovaných kolektorech v územích, kde dochází k zatopení povodní jsou navrhovány i specielní těsné poklopy na montážní nebo únikové otvory z kolektoru. Veškeré kolektory 3. kategorie jsou svým stavebním řešením zajištěny proti ovlivnění povodní s úrovní hladiny Q₁₀₀. Realizované kolektory jsou převážně umístěny v oblastech určených k ochraně před průtoky úrovně povodně v srpnu 2002.

Vztahy kolektorového systému v centrální části města na stávající kolektory v širším území

V centrální části hlavního města Prahy je touto studií předložen rozklad a odůvodnění rozvoje kolektorové sítě 2. kategorie do širšího území – viz situační přílohy této dokumentace. Jedná se zejména o následující rozvojové oblasti :

Napojení kolektoru Hlávkův most na kolektory RNLS a SPHM

Připravovaný kolektor 2. kategorie „Hlávkův most“ paralelně s osou Hlávkova mostu bude zajišťovat propojení vedení tech. vybavení kolektoru RNLS na straně Prahy 1 na kolektor SPHM na území Prahy 7. Jeho trasa je vedena pod dnem Vltavy. V současné době se vydává DÚR. Ve výhledu je navrhováno napojení Kolektoru Hlávkův most do uceleného kolektorového systému centrální oblasti formou krátkého propojení mezi jižním předmostím mostu a jámou J 87 na Petrském náměstí (koncový bod prodloužení Kolektoru Centrum I).

Propojení Centrum I. – Žižkov

Propojení dvou samostatně provozovaných kolektorových systémů mezi jámami J 20 na Senovážném náměstí a J 1 na Havlíčkově náměstí na Žižkově a zajištění nových médií pro rozvojová území na Zásobní Zahradě a překladového nádraží Žižkov, kde se předpokládá značný rozvoj bytové a nebytové výstavby.

Rohanský ostrov

Napojení nových stavebních aktivit dynamicky se rozvíjejícího území Prahy 8 na kolektorovou síť Centrum I – prodloužení na projekčně připravovaný Kolektor Hlávkův most. Možné napojení v komoře v blízkosti jižního předmostí Hlávkova mostu a vedení v ose Pobřežní ulice až do křižovatky se Šaldovou ulicí v Praze 8 – Karlíně.

Lokalita Bubny – Holešovice

Umožnění rozvoje území v prostoru kolem stávajícího nádraží Holešovice - Bubny v Praze 7. Rozšíření kolektorové sítě v úseku mezi severním předmostím Hlávkova mostu (z jámy J 104) do koncového bodu v křížení ulic Argentinská – Jateční.

Současný systém kolektorů v hlavním městě Praze je poměrně rozsáhlý, jeho délka je cca 90 km, z toho centrální část Prahy měří v systémech 2. a 3. kategorie cca 15 km provozovaných kolektorů. V současnosti jsou ve výstavbě Kolektor Vodičkova a Kolektor Václavské náměstí. Kolektorový systém centra města není nikde propojen na systémy podpovrchových kolektorů v okrajových částech městských sídlišť. Systémově nejsou tyto typy kolektorů propojeny. Kde se dá provozně sledovat funkce obou systémů - je centrální dispečink kolektorů vybudovaný na Senovážném náměstí.

Oblast středu města Prahy (středisko Centrum), Centrální dispečink Senovážné náměstí 11, 110 00 Praha 1, dozoruje kolektory: Celetná (Královská cesta), Nová Radnice, Rudolfinum, KCI., KCIA, Příkopy, Žižkov, Chotkova, SPHM, RNLS, Václavské náměstí trasa A, Smetanovo divadlo.

Pro ostatní sídlištní kolektory jsou kolektory rozděleny na dvě oblasti :

Oblast Západ (středisko Jihozápadní Město – Stodůlky), dispečink Hostinského 1618, 155 00 Praha 5, dozoruje kolektory: Jihozápadní Město(JZM) – I, Řepy – II, Ruzyně – Dědina, Barrandov – I a Radotín – Berounka + kolektorové podchody,

Oblast Východ (středisko Jižní Město), dispečink Hráského 1900, 148 00 Praha 4, dozoruje kolektory: Ďáblice, přednádražní prostor Vysočany, Černý Most (ČM) II, Jižní Město (JM) – II západ, JM – I, Horní Měcholupy – Petrovice a Modřany – Komořany + kolektorové podchody.

Posouzení možnosti využití technických kanálů pro vedení inž. sítí v centru města

Toto technické řešení bezvýkopového uložení vedení technického vybavení řešené vesměs jako sdružený kanál, kde stropní deska je zároveň pochůzí úroveň chodníku je vhodné pro napojování povrchových objektů situovaných trvale při stejné straně technického kanálu. Oboustranné odbočování je také technicky řešitelné, ale zvětšuje nadměrně průřez kanálu s ohledem na dimenze hlavně trubních řadů. Velký průřez kanálu pak ztrácí ekonomickou výhodnost. Řešení s užitím technických kanálů, je vhodné pro omezené kratší úseky v úrovni sekce domů ( jako tomu bylo při panelové výstavbě), nebo bloku domů, v klasické staropražské výstavbě. Bylo by řešením při umístění do vnitrobloků staré zástavby, nebo do sídlišť s vzájemnými odstupy staveb při nichž jsou zelené pásy.

Technický kanál obecně jako druh sdruženého vedení inž. sítí pod ulicí je evidován jak v ČSN 73 7505, tak i v evropských státech. Jedná se o stavební podpovrchový kanál, který lze řešit jako kanál a) neprůlezný (přístupný pouze odklopením krycí desky, která je zároveň chodníkem, nebo částí komunikace, popř. lze jej řešit jako kanál b) průlezný, který je rozměrově vyšší a umožňuje prohlídky sítí provádět z vnitřku kanálu. Má světlou výšku 1500 mm a je průlezný, střední část mezi sítěmi je 900 mm široká. V zahraničí se používají technické kanály pro uliční rozvody vody, plynu, el. energie, telefonů a uličního osvětlení tam, kde to skladba inž. sítí, četnost a dimenzování dovoluje (Francie, SRN).

Technické kanály je možno umisťovat tam, kde není dostatek místa z výškových a šířkových limitů ulic pro umístění jak vlastní trasy kolektoru, tak i samotných inženýrských sítí pokládaných úložně dle ČSN 73 6005. Výhoda použití technických kanálů je v malé náročnosti na zemní práce a hloubku založení, výškově je možno využít nadloží kanalizačních stok, kabelových kanálů aj. Šířkově je kanál vhodný do historických úzkých ulic, ve kterých není možno použít jinou konstrukci sdruženého vedení inženýrských sítí. Nesporné výhody tohoto řešení oproti úložnému vedení přitom lze citovat naprosto stejné jako u kolektorů 3. kategorie. Uložené vedení tech. vybavení jsou v kanále přístupné, kontrolovatelné a snadno udržovatelné, inspekce lze provádět pojízdnou kamerou. Větší varianta technického kanálu – kanál průlezný navíc umožňuje provádět osobní inspekci provozu inž. sítí. Stropní deska kanálu je zároveň konstrukcí chodníku nebo ulice, včetně požadovaného provedení dlažby v historicky náročných částech města.

Návrh rozvoje kolektorového systému

Řešené území zahrnuje oblast Starého Města, Nového Města, Malé Strany a Smíchova. Katastrálně se řešené území nachází na katastru Prahy 1, Prahy 2, Prahy 3, Prahy 5, Prahy 7 a Prahy 8. Kolektory jsou nadále zařazovány a popisovány dle účelu do dvou kategorií : kolektory 2. kategorie a kolektory 3. kategorie.

Charakteristika kolektorů 2. kategorie

Návrh nových doplňujících tras vycházející z prognóz rozvoje širších oblastí města přesahujících jeho centrální oblast :

· Napojení Kolektoru Hlávkův most na Kolektor Centrum I. - Karlín

Zavázání připravované investice (v současné době se dopracovávají připomínky k DÚR) do uceleného kolektorového systému centrální oblasti formou krátkého propojení mezi jižním předmostím mostu a jámou J 87 na Petrském náměstí (koncový bod prodloužení Kolektoru Centrum I. a návazný bod pro prodloužení do oblasti Karlína nazvané „Kolektor Karlín“ ) . Hlubinná trasa v profilu A.

· Lokalita Smíchov - jih

Prodloužení ze základního křížení tras v TK 502 (ulice Na bělidle – Staropramenná na trase Centrum – Smíchov) jižním směrem do prostoru ul. Na Valentince – Hořejší nábřeží . Záměr : podpoření rozvoje území v prostoru uvolněném po severní části Smíchovského nádraží

· Propojení Centrum – Žižkov

Propojení dvou samostatně provozovaných kolektorových systémů mezi jámami J 20 na Senovážném náměstí a J 1 na Havlíčkově náměstí na Žižkově .

· Lokalita Rohanský ostrov

Napojení nových stavebních aktivit dynamicky se rozvíjejícího území Prahy 8 na kolektorovou síť Centrum I. – prodloužení Karlín na projekčně připravovaný Kolektor Hlávkův most. Možné napojení v komoře v blízkosti jižního předmostí Hlávkova mostu a vedení v ose Pobřežní ulice až do křižovatky se Šaldovou ulicí v Praze 8 – Karlíně.

· Lokalita Bubny – Holešovice

Umožnění rozvoje území v prostoru kolem stávajícího nádraží Holešovice - Bubny. v Praze 7. Rozšíření kolektorové sítě v úseku mezi severním předmostím Hlávkova mostu (z jámy J 104) do koncového bodu v křížení ulic Argentinská – Jateční.

Řešení kolektorů 3. kategorie - Oblast Starého Města

Kolektor Soukenická

Trasa je vedena ve stejnojmenné ulice, napojuje se na kolektor Revoluční v komoře pod křižovatkou ulic Revoluční, Dlouhá, Soukenická. V závěru přechází do Petrské ulice a je ukončena v jámě J 87 – místo napojení na prodlouženou trasu kolektoru 2. kategorie Centrum I. Hlavní těžní šachta je situována na Petrské ulici. Příčný profil je navrhován typu „B“.. Trasa je volena tak aby bylo možno využít mělké ražby s 2m nadložím, v některých úsecích bude třeba vzhledem ke stávajícím inženýrským sítím volit hlubší polohu nivelety pod kanalizacemi.

Kolektor Široká - Vězeňská

Navrhovaný distribuční kolektor je nejen zásobovací pro zástavbu starého historického centra, ale tvoří i propojení a zokruhování s kolektory: Rudolfinum, , Nová Radnice ( realizované) a kolektor Dlouhá. S tím je propojen odbočnou větví vedenou z Kozího náměstí - Kozí ulicí do šachty na křižovatce ulic Dlouhá – Kozí – Masná. Trasa kolektoru je navrhována jako podpovrchová v typovém profilu „B“, nadloží max. 2m.

Kolektor Dopravní Soutěska Karlovy lázně

Návrh tohoto krátkého úseku kolektoru byl vyvolán již v minulosti daným územím, jeho dopravním zatížením s ohledem na nemožnost zajištění náhradní tramvajové dopravy a téměř nerealizovatelnou rekonstrukcí inž. sítí. Navrhuje se trasa mezi - koncovou šachtou provozovaného kolektoru Rudolfinum s ukončením v prostoru křižovatky ulic Smetanovo nábřeží – Náprstkova. V ul. Karoliny Světlé bude nutno situovat těžní šachtu.

Odbočná větev z kolektoru je z výhodou situována na Anenské náměstí k provozované jámě J 50 kolektoru Centrum I.

Tento kolektor je nutno provádět pouze v rámci rekonstrukce tramvajové tratě v otevřeném paženém výkopu metodou podpovrchového kolektoru, viz popis výše. Při podrobném prověření lokální situace je možno v návrhu počítat i s kombinací metod (podpovrchový / ražený kolektor). Z hlediska náročnosti tohoto kolektoru na možný tranzit některých důležitých inž. sítí v ulici a zároveň zajištění funkce distribučního kolektoru se navrhuje příčný profil typu „A“.

Oblast Nového Města

Kolektor Národní

Hlavní trasa je navržena pod Národní třídou s vymezením koncových komor v prostoru před Národním divadlem (ulice Divadelní), na druhé straně v rozšíření chodníku před Jungmannovým náměstím. V prostoru nároží Mikulandská - Národní je situována jáma J 71 jako kontaktní místo se zásobovacím kolektorem 2. kategorie Centrum II. Poloha nivelety kolektoru je navrhována v hlubší úrovni pod kanalizaci, příčný profil typu „A“.

Odbočná větev vycházející z přímého pokračování Kolektoru Spálená na křižovatce stejnojmenných ulic pokračuje ulicí Na Perštýně, kde se lomí do ulice Skořepka a končí na Uhelném trhu (napojení na koncovou jámu J 48 provozovaného kolektoru 2. kategorie Centrum I ). Druhá krátká odbočná větev je vedena z křižovatky Národní – Voršilská do ulice Karoliny Světlé

Kolektor Spálená

Navazující distribuční kolektor na kol. Národní a jeho trasa je navrhována pod ulicí Spálenou po celé délce ulice až na Karlovo náměstí po ul. Myslíkova. Z hlavní trasy je navržena odbočná větev do ul. Lazarské (zokruhování s kolektorem Vodičkova) V případě rekonstrukce tramvajové trati lze kolektor řešit jako podpovrchový, ražený mělkou ražbou, příčný profil typu „B“, Realitou však zřejmě bude hlubší poloha kolektoru pod kanalizací běžná v centru města.

Kolektor Myslíkova

Navazující na křižovatce se Spálenou ulicí - na výše popsaný kolektor a pokračující západním směrem až k ústí ulice do nábřeží (před Mánesem). Odbočná větev do Pštrossovy ulice umožní zásobování „Vojtěšské čtvrti“ (jak bylo kdysi studijně uvažováno).

Kolektor Václavské náměstí - horní část

Pro funkčně důležité propojení kolektorů Václavské náměstí trasy „B“ a „C“ dol. část, realizovaný kol. CI.A , kolektor Vodičkova a kol. Štěpánská, je navrhován v horní polovině Václavského náměstí distribuční kolektor. Z oboustranného vedení bude dávána časová přednost levostranné trase, která zokruhuje vedení inženýrských sítí mezi provozovanými, resp. dokončovanými kolektorovými trasami – zejména mezi ulicí Jindřišskou (a z ní odbočující větví Kolektoru Vodičkova do šachty Š 17b) a ulicí Opletalovou (napojení na šachtu Š 37).

Trasu je nutno zkoordinovat s konstrukcí navrhovaných podzemních parkingů ve střední části náměstí. Výškové vedení tras je navrhováno pod úrovní kanalizačních stok, těžní šachty bude možno provést min. na čtyřech místech střední části náměstí. Příčný profil kolektoru se navrhuje v profilu „A“.

Kolektor Štěpánská

Tento kolektor je navrhován po celé ose ulice od napojení na Kolektor Václavské náměstí – pravá horní část až ke křižovatce s Ječnou ulicí. Z prostorového uspořádání stávajících sítí vychází návrh do úrovně pod kanalizaci, se situováním těžních šachet v místech rozšířených chodníků. Profil kolektoru se navrhuje typu „A“.

Odbočné větve jsou z tohoto kolektoru jsou navrženy do ul. Na Rybníčku I a do ul. Malá Štěpánská. Na konci trasy u ulice Ječné je možné napojení na technickou komoru kolektoru Ječná.

Kolektor Ječná

Kolektor v této trase je navrhován v celém rozsahu ulice mezi vyústěním ulice Kateřinské (návaznost na provozovaný Kolektor Centrum I. a připravovaný Kolektor Centrum – Smíchov). a Karlovým náměstím. Trasa je ukončena kolmou větví po východní straně náměstí - s napojením jak na dokončovaný Kolektor Vodičkova (3. kategorie), tak i na připravované a výhledové Kolektory Centrum – Smíchov a Kolektor Centrum II.. Předpokládaný profil je navrhován typ „B“.

Při vedení trasy kolektoru pod tělesem tramvaje, by bylo možné navrhnout podpovrchové řešení vybudované v otevřené pažené rýze - souběžně s generální rekonstrukcí tramvajové tratě. Jelikož však tato oprava byla uskutečněna, bude nutné situování ve větší hloubce, zpravidla pod vedením kanalizace a kabelovodů.

Z kolektoru je navržena odbočná větev do ulice Lípové. Zde je i situovaná první těžní šachta, druhá je navržena v prostoru křižovatky ulic Ječná - Kateřinská.

Kolektor Dopravní Soutěska Vyšehrad

Již dříve a dlouho sledovaný problém se stavem vedení tech. vybavení v tunelové komunikaci pod Vyšehradskou skálou lze definitivně řešit jedině krátkým kolektorem vyraženým pod skalní stěnou Vyšehradu na úrovni inž. sítí. Jedná se o dílo které by bylo napojeno na uliční vedení tech. vybavení pomocí technických komor.

Oblast Malá Strana

Kolektor Dopravní Soutěska Karmelitská - Letenská

Tento kolektor je navrhován pod ulicemi Karmelitskou a Letenskou od křižovatky Újezd až po Klárov. Trasa je po celé délce vedena pod tělesem tramvajové tratě. V mnohých místech, zejména v ul. Letenské se jedná o dopravní soutěsky, stejné jako byla v předchozích odstavcích popsána soutěska u Karlových lázní. Specifickou úpravou bude třeba řešit výstup Letenská – Klárov, kde dochází ke křížení s podpovrchovým kanalizačním sběračem v nepříznivých inženýrsko geologických poměrech (říční náplavy).

Celá trasa navrhovaného kolektoru lze realizovat kombinovanou metodou mělké ražby a metodou podpovrchové trasy. Využití generální rekonstrukce tramvajové tratě - jako vhodné sloučení stavebních prací a zásahu do životního prostředí - bude zřejmě málo reálné, neboť od doby zpracování úvodních studií v roce 1990 již proběhlo několik oprav tramvajové tratě (včetně generálních).

Závěr

Kolektory 2. kategorie, jejich trasy jsou navrhovány jako ražené ve větších hloubkách převážně ve skalním podloží. Niveleta je volena tak, aby práce probíhaly v podloží jen minimálně narušeném účinky zvětrávání a tedy jen s minimálním vlivem na povrch, zástavbu a sítě.

Složitější situace nastává u tras spotřebních kolektorů 3. kategorie, které jsou výškově situovány co nejblíže spotřebiteli, tedy pouze do nutných do hloubek pod terénem. Tím dochází k bezprostřednímu ovlivnění povrchové zástavby, inženýrských sítí, jakož i dopravy a provozu města. K tomu přistupují vesměs nepříznivé inženýrsko geologické poměry terasových písků a štěrků (ve spodních partiích zvodnělých), ve kterých jsou trasy kolektorů raženy. V těchto podmínkách je třeba při stavbě realizovat individuální stavebně konstrukční a statická zajišťující opatření. Tato opatření jsou diferencovaná podle zastižené lokality, charakteru a statického stavu zástavby, charakteru a zejména stavu inženýrských sítí , jakož i rozsahu dopravních opatření (zejména při dotčení MHD).

Obrazová příloha :

UPRAVENÉ VZOROVÉ PŘÍČNÉ ŘEZY ŘEŠENÝMI KOLEKTORY

KOLEKTOR 2. KATEGORIE TYP A

KOLEKTOR 2. KATEGORIE TYP B

KOLEKTOR 3. KATEGORIE TYP A

KOLEKTOR 3. KATEGORIE TYP B

KOLEKTOR 3. KATEGORIE TYP C

KANÁL NEPRŮLEZNÝ

KANÁL PRŮLEZNÝ