Za velmi významné lze považovat vytváření univerzitních sbírek. Hmotná dokumentace v přírodovědních oborech slouží nejen k praktickému poznávání dané problematiky, ale umožňuje studium poměrů na dávno zaniklých lokalitách, v technických oborech lze ukázat vývoj techniky, rukodělnou zručnost našich předků i preciznost starých výrobních postupů.

K nejstarším oborům vyučovaných na Vysoké škole báňské patří obor důlního měřictví. Výnosem Ministerstva orby byla dne 7.12.1907 na Vysoké škole báňské v Příbrami úředně ustavena “Stolice geodézie a důlního měřictví”.

Důlní měřictví, jak známo, je nauka, která se zabývá zaměřováním a zobrazováním důlních prostor a na to navazujících úloh. Náročnost a různorodost těchto prací úměrně stoupala s celkovým rozvojem hornictví a příbuzných oborů. Pochopitelně, že rychlost, přesnost a preciznost měřických prací kladly nároky na pomůcky a přístroje používané měřičem. Tyto se postupně vyvíjely a zdokonalovaly a právě na nich je velmi názorně vidět jaký byl technický rozvoj měřické přístrojové techniky v té které době.

Sbírka vznikla na začátku dvacátého století zásluhou významné osobnosti důlního měřictví akademika Františka Čechury (1887-1974). Ten v roce 1920 nastoupil na Stolici důlního měřictví a geodézie Vysoké školy báňské v Příbrami jako její přednosta a mimořádný a později řádný profesor. V letech 1945-1950 se stal rektorem Vysoké školy báňské, tehdy již se sídlem v Ostravě. Jeho zásluhou byla v roce 1951 na VŠB zřízena samostatná specializace důlní měřictví. Na katedře důlního měřictví pracoval až do roku 1957, kdy odešel do důchodu. S jeho vědeckou a odbornou prácí se můžeme seznámit v 91 publikacích.

• R. M. Brandeis Praha. Tato firma je zde zastoupena teodolitem vyrobeným v první polovině 19. stol.,
• O. Spitra Praha, jehož buzolní teodolit, vyrobený ve druhé polovině 19. stol., stojí jistě za shlédnutí,
• J. a J. Frič Praha. Tato firma patří k nejznámějším a nejstarším na našem území. Je ve sbírce zastoupena 15 exponáty (teodolity, nivelační přístroje, tachymetry, hornický kompas, pásmo, průzorové hlavice, půlkruhové mosazné úhloměry a vynášecí trojúhelníky). Nejvýznamnějším firemním exponátem sbírky je důlní buzolní teodolit Duplex, vyrobený v roce 1884 s nově řešenou odčítací soustavou, u něhož bylo poprvé na světě použito skleněného limbu (děleného kruhu). Tento světový primát je v odborných kruzích velmi málo známý. Konstruktérem Duplexu byl Jan Frič
• Firma Srb a Štys Praha byla druhou největší českou firmou vyrábějící geodetické a důlně měřické přístroje a pomůcky. Své místo ve sbírce mají teodolity a nivelační přístroje i této firmy.
• Nelze také opomenout přístroje vyráběné n.p. Meopta Praha.

Mezi další významné exponáty patří například počítací stroj Millionä r (vyrobený v roce 1895 firmou H.W.Egli v Curychu), zrcadlový goniograf (vyrobený v 70. letech 19. století firmou C. a F. Mü ller v Terstu) a mnoho dalších.

Geologický pavilon prof. F. Pošepného je účelovým zařízením Hornicko – geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické university Ostrava. Jsou v něm soustředěny geologické, mineralogické, petrografické, paleontologické sbírky a sbírky nerostných surovin. Geologický pavilon plní pedagogickou, vědecko-výzkumnou a všeobecně vzdělávací funkci. Je přístupný vedle vysokoškolských studentů také studentům středních a základních škol, stejně jako široké veřejnosti.

Historie geologických sbírek sahá až do roku 1849, kdy tehdejší ministerstvo zemědělství a lesnictví Rakouska-Uherska zakoupilo pro zakládaná montánní učiliště (horní školy) v Příbrami a v Leobenu mineralogickou sbírku, kterou rozdělilo rovným dílem mezi obě školy. V dalších letech byl sbírkový fond soustavně rozšiřován zejména díky pedagogům, kteří působili na Vysoké škole báňské v Příbrami. Na tomto místě je potřeba jmenovat zejména prof. F. Pošepného, prof. F. Rybu, prof. A. Hofmanna a řadu dalších. V roce 1945 byla Vysoká škola báňská spolu s jejími geologickými sbírkami přestěhována z Příbrami do Ostravy.

Bohužel se zde však vzácným geologickým sbírkám nedostalo důstojného umístění. Částečně byly vystaveny na chodbách jednotlivých kateder, převážná část pak v suterénu kolejí J. Opletala na Slezské Ostravě. V té době nemohla být instalována ani část zachovalé světově vysoce ceněné sbírky F. Pošepného. Jedinou v té době vystavenou ucelenou expozicí byla sbírka všeobecné geologie a paleontologie v “Krejčího sále” na katedře geologie a paleontologie v Ostravě-Přívoze.

Významný obrat ve vývoji sbírek nastal v souvislosti s přípravou zasedání XXIII. Mezinárodního geologického kongresu v Praze, který byl zahájen v srpnu 1968 v Praze. Pro instalaci sbírek byly uvolněny společenské sály na kolejích Jana Opletala. Mimořádným úsilím pracovníků geologických kateder HGF VŠB byly částečně instalovány vzácné sbírky. Poprvé tak byla v Ostravě zpřístupněna sbírka F.Pošepného. Zároveň byl položen základ budoucích tématických sbírek Geologického pavilonu prof. F. Pošepného instalací v té době unikátní sbírky československých ložisek uranu, speciální sbírky tuzemských uhelných revírů, jesenických ložisek a československých ložisek nerostných surovin na metalogenetickém základě. Zároveň byla instalována mineralogická a petrografická sbírka.

Geologický pavilon v současné podobě nese jméno světově uznávaného ložiskového geologa a mineraloga prof. Františka Pošepného (1836 – 1895) . F. Pošepný působil na Vysoké škole báňské v Příbrami v letech 1879 – 1889 jako zakladatel ústavu pro speciální geologii ložisek nejdříve jako docent, od roku 1882 jako mimořádný profesor a od roku 1887 jako řádný profesor. Prof. F. Pošepný je pokládán za zakladatele moderní ložiskové geologie.

Sbírkový fond Geologického pavilonu je rozčleněn do řady monotématických expozic. Tyto expozice pokrývají prakticky celou šíři geologických vědních oborů. Vystavené expozice je možno rozdělit na studijní sbírky, regionální sbírky a specializované expozice. Vědecky i pedagogicky důležité a i pro širokou veřejnost zajímavé jsou zejména tyto expozice:

Tato sbírka je světově nejuznávanější a historicky i vědecky nejcennější expozicí Geologického pavilonu. Vzorky odebrané prof. F. Pošepným pochází z druhé poloviny 19. století a dokumentují mineralogické a ložiskově geologické poměry příbramského ložiska rud olova, zinku a stříbra z hlediska tehdejšího stavu znalostí a způsobu studia ložisek nerostných surovin a jejich mineralogického složení. V současné době je z historické Pošepného sbírky vystaveno 557 exponátů, dalších 1793 vzorků je uloženo v depozitáři. Sbírka je doplněna písemnou a grafickou dokumentací publikací a map F. Pošepného i stenografickým zápisem jeho přednášek studentům báňské akademie.

Sbírka je rozdělena na základě vzniku hornin na magmatické, sedimentární a metamorfované horniny a je doplněna kolekcí horninových struktur a textur. Ve sbírce se nachází přibližně 6000 exponátů, z toho je vystaveno více než 1000 vybraných vzorků.

Tato sbírka je rozdělena do dvou celkům, a to na zoopaleontologickou a fytopaleontologickou část, tedy sbírku zkamenělých živočichů a zkamenělých rostlin. Sbírka je sestavena podle zásad biologického systému, od organizmů níže organizovaných k výše organizovaným. Pozornost si zaslouží zejména zkameněliny (fosilie) z geologických útvarů zastoupených na území České republiky, zejména z Barrandienu, např. trilobitů, stejně jako fosilie pocházející z významných lokalit Evropy i ze zámoří.

Expozice umožňuje získání základní představy o geologické stavbě Českého masívu a jeho dílčích jednotkách. Vystaveny jsou především vzorky typických hornin a minerálů, v menší míře i vůdčích zkamenělin. Sbírka byla fakultě darována pracovníky Českého geologického ústavu v Praze a obsahuje především materiál získaný při základním geologickém mapování území České republiky.

V této sbírce jsou vystaveny zejména typické ukázky nerostných surovin těžených na území České republiky i ve světě. Tato sbírka je rozdělená na několik samostatných částí: sbírka nerostných surovin České a Slovenské republiky, sbírka typů nerostných surovin České republiky, sbírka genetických typů ložisek nerostných surovin, sbírka textur ložiskových výplní, sbírka ložisek kaustobiolitů České a Slovenské republiky, sbírka ložisek nerostných surovin světa členěná podle jednotlivých zemí, sbírka uhelných ložisek světa a sbírka jesenické metalogenetické subprovincie. Za zvláště cenné lze považovat komplexní sbírky řady světových významných ložisek nerostných surovin jako jsou například ložiska železných rud Švédska (zejména Kirunavaara), rud olova a zinku Rammelsberg v Německu, rud zinku Franklin Furnace v USA nebo komplexních apatitových rud Kolského poloostrova či vzorky nerostných surovin, které pocházejí z afrických cest dr. Emila Holuba, které věnoval Vysoké škole báňské v Příbrami.

Sbírkový fond Geologického pavilonu je výsledkem sběrů nejen generací pedagogů Vysoké školy báňské před rokem 1945, ale i dalších generací pedagogů, vědeckých pracovníků a domácích i zahraničních studentů a absolventů. Proces jeho doplňování pokračuje i dnes, a to zejména sběrem na domácích i zahraničních exkurzích, dary od domácích i zahraničních institucí i jednotlivců. U vybraných exponátů je umisťován štítek se jménem dárce.