Sanace území po těžbě a úpravě uranu v České republice a posuzování vlivů těchto činností na ŽP

Josef Tomas (2001)

Ministerstvo životního prostředí

Klíčová slova: sanační program, loužení in-situ, koexistence podzemní těžby a ISL, posuzování vlivů na ŽP, koncepce sanace, usnesení vlády

Úvod a historický přehled

Český masiv patří mezi geologické provincie s velmi významnými ložisky uranu. Uranová mineralizace je vázána na post-variskou hydrotermální činnost a vývoj karbonatových žil s uranovou mineralizací. Uranové rudy byly těženy např. v Jáchymově již od r. 1840, nejprve na výrobu barev a později, když bylo objeveno radium manžely Curie i na výrobu radia. V letech 1907 – 1939 zde bylo produkováno 2,5 – 5,5 g radia za rok.

Léta 1945 – 1960 zahájila období těžby uranu pro vojenské účely a z jáchymovské uranové rudy byla vyrobena první sovětská atomová bomba. Probíhal velmi extenzivní průzkumný program zahrnující geologický, geofyzikální i geochemický průzkum a na něj navazovaly výzkumné programy široce státem podporované ke zjištění uranového potenciálu celého Československa. Následovalo otevření těchto oblastí uranových ložisek:

Západočeská oblast

Příbram a středočeská oblast

Oblast D. Rožínky a okolí

Severočeská oblast

Od konce II. světové války došlo při těžbě a úpravě uranu, akumulacemi ohromných hald, vznikem odkališť a stovek nesanovaných povrchových i podpovrchových průzkumných prací k obrovské devastaci životního prostředí. V dlouhodobějším horizontu měly všechny tyto činnosti negativní dopad především na horninové prostředí a zejména na povrchové a podzemní vody a půdu.

Např. v rudních revírech Jáchymov, Tachov, Horní Slavkov a Příbram bylo nahromaděno více než 38 velkých hald a mnoho menších vznikalo během průzkumných pracích na celé rozloze Českého masivu.

Tabulka 1: Rozsah hald po těžbě uranu

Oblast	Objem v tis. m³	Plošný rozsah v tis. m²
Západní Čechy	10 662	641
Severní Čechy	1 302	114
Příbramsko	28 511	1 299
Dolní Rožínka a okolí	2 623	406
Celkem	43 107	2 460

Tabulka 2: Rozsah a objem odkališť

Odkaliště	Plošný rozsah v ha	Objem v tis. m³
Stráž pod Ralskem	187, 0	19 236,0
D. Rožínka (GEAM)	90,1	9 827,4
MAPE Mydlovary	292,7	23 969,0
Příbram	44,1	238,3
Západní Čechy	20,1	2 798,0
Celkem	634,0	56 068,7

Negativní dopad na životní prostředí

Po roce 1989 se v celé východní Evropě dramaticky změnila politická i ekonomická situace a došlo k vyhodnocení negativních dopadů těžby a úpravy nerostů a tedy i uranu na životní prostředí v celé České republice. Byly vyhodnoceny oblasti podle nejvyšších dopadů těžby surovin na ŽP v tomto pořadí: severočeská hnědouhelná oblast, severomoravská uhelná oblast a na třetím místě oblasti těžby a úpravy uranové rudy. Česká vláda vydala řadu usnesení a s.p. DIAMO spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí připravil řadu sanačních programů, které zahrnovaly následující činnosti:

· těžba a úprava uranu

· staré důlní haldy a výsypky

· haldy po průzkumných pracích

· odkaliště

· čistírny důlních vod a rekultivace povrchu

Program sanací oblastí těžby a úpravy uranu

Již v roce 1991 usnesením vlády ČR č. 533., o realizaci útlumu těžby uranu ve vazbě na potřeby československé jaderné energetiky v roce 1992 a v dalších letech, byly určeny objemy těžby uranu pro předpokládané potřeby jaderné energetiky celé bývalé ČSFR, bylo rozhodnuto o dalším uložení uranu do státních hmotných rezerv, o likvidaci neefektivních dolů a provozů uranového průmyslu a o řešení sociálních opatření.

Nejdůležitějším usnesením vlády ČR bylo usnesení č. 366 z 20.5.1992, k výsledkům komplexního posouzení chemické těžby na Českolipsku a dalšímu postupu prací pro stanovení způsobu dotěžení a sanace ložiska. Na základě tohoto usnesení vlády byla vypracována celková koncepce sanace celé oblasti, která byla následně posouzena podle §14 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování koncepcí činností na životní prostředí.

Následovala další usnesení vlády, která stanovila postupy sanací, ukončení těžby na hlubinném dolu Hamr I. (UV 244/95), ukončení loužení uranu ve Stráži pod Ralskem (UV 170/95) a zahájení likvidace dolu D. Rožínka od 1.1.2004 (UV 1107/2000) a mnoho dalších.

Zákon o posuzování vlivů na ŽP a jeho aproximace se stávající legislativou EU

Úvodem k dalším příkladům procesu posuzování vlivů sanačních činností na ŽP je třeba se zmínit o novém zákoně EIA a jeho rozdílech oproti platné verzi.

Současně platný zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. není v plné shodě s požadavky směrnice 85/337/EEC o hodnocení účinků veřejných a soukromých projektů na životní prostředí (EIA) a s její novelou – směrnicí 97/11/EC (jde například o seznam posuzovaných staveb, činností a technologií obsažených v příloze č. 1 a 2 k zákonu, absenci zjišťovacího řízení, nedostatečně vyřešené posuzování vlivů přesahující hranice států).

Z tohoto důvodu byl v roce 1999 připraven věcný záměr nového zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, který byl schválen vládou v srpnu 1999 a po projednání i Parlamentem dne 20. 2. 2001 a účinnosti nabude 1. 1. 2002.

Nový zákon upravuje především způsob a postup posuzování vlivů staveb, činností a technologií (souhrnně označených jako záměry) na životní prostředí a již neobsahuje institut posuzování výrobků prováděného formou certifikace.

V právní úpravě posuzování vlivů staveb a činností na životní prostředí (tzv. projektová úroveň) dochází v souladu se Směrnicí Rady 97/11/EC a 85/337/EEC o posuzování vlivů určitých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí k zakotvení standardních etap, a to zjišťovacího řízení a stanovení rozsahu a obsahu posuzování formou zadání pro zpracování dokumentace o vlivech realizace záměru na životní prostředí na základě oznámení záměru a jeho zveřejnění. Tomu odpovídá i nové rozdělení předmětu posuzování, a to na záměry posuzované vždy a na záměry posuzované v případě, že se tak stanoví ve zjišťovacím řízení.

Zákon obsahuje i mezistátní posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, které je zpracováno v souladu s Úmluvou Evropské hospodářské komise OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících státní hranice (E/ECE/1250) -. Espoo konvence.

Nový zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí směřuje ke zvýšení úlohy preventivních opatření na ochranu životního prostředí a k zabránění dodatečných nákladů spojených s procesem odstraňování škod na životním prostředí.

Posuzování vlivů některých sanací těžby a úpravy uranu na ŽP

Platnost zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí se vztahuje jak na těžbu a úpravu uranové rudy, odvaly a odkaliště včetně rekultivace (Příloha č. 1, bod 2.2.), tak na koncepce podle svého §14 odst. 1.

Od samého zahájení útlumu těžby a zahájení sanačních a rekultivačních prací odbor ekologie s.p. DIAMO velmi dobře spolupracoval s Ministerstvem životního prostředí na přípravě koncepce sanace oblasti chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem i na přípravě dokumentací pro posouzení vlivů projektů sanačních činností, které vedou k rehabilitaci životního prostředí. V procesu EIA byly vždy posuzovány, kromě negativního dopadu těžby a úpravy uranu na ŽP, i činnosti navrhované s.p. DIAMO v rámci procesu sanací.

Tabulka 3: Seznam vydaných souhlasných stanovisek podle zákona č. 244/1992 Sb.

k problematice spojené s těžbou a úpravou uranu

Číslo	Název	Datum vydání stanoviska	Příslušný orgán
1	Sanace odkaliště Bytíz II	20.12.1993	ÚO pro středočes. obl.
2	Solidifikace – odkaliště CHÚ Stráž	12.5.1994	ÚO pro libereckou obl.
3	Sanace jámy Milasín	19.4.1995	ÚO pro brněnskou obl.
4	Rekultivace odvalu Zlatkov	19.4.1995	ÚO pro brněnskou obl.
5	Rekultivace po uranové těžbě Licoměřice	1.8.1995	ÚO pro královéhrad. oblast
6	Solidifikace – sanace odkaliště I.etapy CHÚ Stráž p. Ralskem	15.3.1996	ÚO pro libereckou obl.
7	Sanace výsypky lomu Hájek	10.9.1997	OkÚ Karlovy Vary
8	Likvidace arekultivace chemické úpravny	2.12.1998	ÚO pro libereckou obl.
9	Sanace a rekultivace odkališť Dolní Rožínka	23.7.1999	MŽP OPVŽP
10	Koncepce sanace chemické těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem	10.9.1995	MŽP sekce OPK

Tento příspěvek se zabývá problematikou a stanovisky MŽP vydanými podle zákona č. 244/1992 Sb. k následujícím činnostem:

Koncepce sanace chemické těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem
Sanace odkaliště CHÚ Stráž pod Ralskem
Sanace a rekultivace odkališť Dolní Rožínka

Koncepce sanace chemické těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem

Klíčovým dokumentem, který zakotvil základní postupy sanace a rehabilitace území nejvíce ohrožené oblasti na Českolipsku, tj. oblasti Stráže pod Ralskem, je koncepce sanace chemické těžby uranu.

Koncepce sanace chemické těžby (CHT) vycházela z Analýzy III. celkové problematiky v oblasti Stráže pod Ralskem a Hamru i návrhu řešení sanace a rekultivace celé oblasti. Tento postup byl doporučen komisí nezávislých expertů, která byla vytvořena v návaznosti na UV č. 366/1992. Koncepce byla posouzena podle § 14 zákona č. 244/1992 Sb., i když netvořila ve fázi předložení uzavřený koncepční podklad zahrnující celý proces od zahájení až po ukončení sanace. Byla základním dokumentem podle kterého proces sanace a rehabilitace území postupoval a postupuje a i další návazné projekty z této koncepce vycházejí. Příprava koncepce představuje velmi dobrý příklad jak meziresortní spolupráce MŽP – MPO, tak zejména mezi MŽP a DIAMO s.p.

Ministerstvo životního prostředí vycházelo při posuzování této koncepce navržené a odsouhlasené 10. září 1995 z následujících materiálů:

Základní koncepce sanace chemické těžby (DIAMO s.p.)
Posouzení koncepce sanace chemické těžby na ložisku Stráž pod Ralskem z hlediska vlivu na životní prostředí (MEGA, a.s.)
Soubor oponentních posudků vypracovaných skupinou nezávislých expertů ustavenou podle UV 366/92
Závěry oponentní rady ze dne 30.8.1995

Souhlasné stanovisko MŽP bylo vydáno dne 10. září 1995 za následujících podmínek a kurzivou je popsáno jejich plnění a současný stav:

1. I.etapa sanačních prací bude zahájena k 1.1.1996 a bezprostředně i činnost stanice likvidace kyselých roztoků podle harmonogramu k zajištění stabilizace a kontroly technologických roztoků v podzemí

Likvidace CHT byla vyhlášena usnesením vlády č. 170/1996 k 1996-04-01. I. etapa sanačních prací byla v návaznosti na toto usnesení zahájena v květnu 1996. Zkušební provoz stanice likvidace kyselých roztoků (SLKR) byl zahájen v červnu 1996, kolaudace provozních souborů odpařování a elektrodialýzy byla v srpnu 1998. Provozní soubor krystalizace včetně expedice kamence (síranu hlinito amonného) byl uveden do trvalého užívání v květnu 2000.

Od června 1996 do 2001-05-31 bylo ze SLKR vypuštěno do vodoteče 5 493 700 m³ směsi destilátu a diluátu. Bylo vyrobeno 3 008 t kamence k přepracování na sanační materiály pro odkaliště. Provozem SLKR I je zajišťována stabilizace technologických roztoků v podzemí v konturách ložiska.

2. K tomuto datu budou zahájeny práce na komplexním programu zlepšení jednotlivých složek životního prostředí, revitalizaci a rekultivaci krajiny. Tomuto cíli bude podřízen dosavadní režim chemické těžby uranu.

Podle podmínek usnesení vlády ČR č. 170/96 byly zpracovány studie „Komplexní revitalizace krajiny po chemické těžbě uranu na Českolipsku – 1996“ a „Ověření negativního vlivu chemické těžby uranu na ekosystémy – 1997“. Tyto studie jsou výchozím materiálem pro „Projekt rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž pod Ralskem – 1998“. Uvedený projekt je v současnosti posuzován podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (termín ukončení prosinec 2002), a je v souladu s „Aktualizací technického projektu likvidace těžby a úpravy uranu v oblasti Stráž pod Ralskem – 2001“.

3. K zajištění monitorování složek ŽP se zvláštním zaměřením na vyhodnocování efektivnosti a účinnosti sanačních postupů bude stávající monitorovací systém průběžně modifikován.

Monitorování složek ŽP probíhá podle „Programu monitorování životního prostředí“ a „Programu monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ (schvalován SÚJB). Tyto programy jsou průběžně aktualizovány podle výsledků výzkumných a ověřovacích prací, postupu sanace, potřeb matematického modelování a požadavků orgánů státního odborného dozoru.

Vyhodnocením programů monitorování jsou:

· „Zpráva o stavu složek životního prostředí“, která 1x ročně shrnuje výsledky monitoringu ŽP v oblasti působnosti o. z. TÚU včetně vyhodnocení shody s příslušnými enviromentálními zákony, nařízeními a rozhodnutími orgánů státní správy;

· „Bilanční zpráva vodního hospodářství o. z. TÚU v oblasti Stráž p. R. – Hamr n. J.“, ve které jsou 1x ročně orgánům státního odborného dozoru a státní správy předkládány souhrnné vodohospodářské údaje za uplynulý rok;

· „Zpráva o vývoji „rozptylu“ kyselých důlních vod“, ve které je 2x ročně orgánům státního odborného dozoru a státní správy předkládáno vyhodnocení monitoringu podzemních a důlních vod.

Radioaktivita a radionuklidy v technologických roztocích, roztocích rozptylu a produktech odparky jsou pravidelně sledovány v rámci schválených monitorovacích plánů. Vyhodnocení je součástí pravidelných zpráv předkládaných příslušným orgánům státní správy podle stanovených požadavků.

4. Postup sanace chemické těžby musí být koordinován s likvidací dolu hlubinné těžby, chemické úpravny a odkališť ve strážském regionu. Současně bude dořešena problematika geochemického znečištění inundačního pásma Ploučnice.

Postup sanačních a likvidačních prací byl v průběhu let 1995 až 1998 koordinován na pravidelných poradách týkajících se řešení strážského regionu (porady komise pro nakládání s důlními vodami, porady hlavních inženýrů atd.). Od roku 1999 je v oblasti pouze jeden odštěpný závod, který má v kompetenci strážský region jako celek a koordinaci prací má dán svou vnitřní organizací.

Problematika geochemického znečištění inundačního pásma řeky Ploučnice byla dokončena závěrečnou zprávou a oponenturou úkolu „Řešení problematiky kontaminace litorálního pásma Ploučnice – 1997“. V rámci úkolu byly identifikovány a analyzovány místa se zvýšenou hodnotou radioaktivní kontaminace (převážně sedimenty břehových valů a sedimenty zvýšených průtoků podél vnitřních břehů meandrů). Nakládání s kontaminovanými sedimenty a zeminami v blízkém okolí řeky bude součástí projektu revitalizace Ploučnice (cca rok 2030).

5. S opouštěním vyluhovacích polí provést sanaci a rekultivaci území.

Sanace povrchu vyluhovacích polí a navazující rekultivace území je řešena v projektu "Rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž pod Ralskem" v návaznosti na likvidaci technologického zařízení podle harmonogramu opouštění jednotlivých vyluhovacích polí podle „Aktualizace technického projektu likvidace těžby a úpravy uranu v oblasti Stráž pod Ralskem“.

V současné době se dokončují rekultivace dvou vyluhovacích polí - VP 6 a VP 27. Na základě schvalovacího protokolu MPO ČR č. 24/1994/4201-L ze dne 24.6.1994 a navazujících doplňků pokračuje biologická rekultivace v rámci akce "Plošná likvidace VP-6". Předpokládané ukončení akce je v roce 2002. Na základě schvalovacího protokolu MPO ČRč. 36/1995/4201-L ze dne 10.10.1995 pokračuje biologická rekultivace VP 27. Ukončení akce je plánováno na září roku 2001.

6. Řešitel zajistí zpracování socioekologické studie, která navrhne proces obnovy území.

Při posuzování rizik řešení sanace chemické těžby v projektu „Komplexní model hodnocení rizika na obyvatelstvo a ŽP ve vazbě na sanaci chemické těžby v oblasti Stráž pod Ralskem – 1997“ bylo mj. provedeno hodnocení vlivu na ekosystémy, provedena demografická charakteristika území, hodnoceny vybrané ukazatele zdravotního stavu obyvatel zájmového území. Dále byla hodnocena využitelnost (resp. snížení využitelnosti) území pro osídlení, pro těžbu surovin, průmysl, zemědělství, lesní hospodářství, vodní hospodářství a pro rekreaci.

7. Revitalizací území nebudou dotčena maloplošná zvláště chráněná území Ralsko, Velký a Malý Jelení vrch a Lipka, a budou respektovány vymezené prvky územních systémů ekologické stability.

„Projekt rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž pod Ralskem“, respektuje maloplošná zvláště chráněná území a celkový územní systém ekologické stability území. Při zpracování projektu se vycházelo ze schválené dokumentace VÚC Ralsko a ÚPNSÚ Stráž p. R. – Hamr n. J.

Uvedený projekt je v současnosti posuzován podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (termín ukončení prosinec 2002).

Dále bylo ve stanovisku požadováno v první etapě provést nebo zahájit tyto činnosti:

1. Posouzení rizik (risk assessment) současného řešení, včetně posouzení chování kontaminantů v horninovém prostředí se zvláštním důrazem na kontaminaci turonské zvodně

Posouzení rizik řešení sanace chemické těžby bylo zpracováno v projektu „Komplexní model hodnocení rizika na obyvatelstvo a ŽP ve vazbě na sanaci chemické těžby v oblasti Stráž pod Ralskem – 1997“.

Výstupem uvedené práce je koncepční metodický model , který umožňuje kdykoliv v budoucnosti, na základě nově vzniklých skutečností, hodnotit rizika a hodnotit dopady technologií k eliminaci rizik. Podkladem modelu bylo hodnocení rizika vlivu chemických polutantů, hodnocení rizika vlivu na ekosystémy, krajinu a hodnocení celkového rizika sanace chemické těžby.

Na základě výsledků získaných při řešení uvedeného modelu byly navrženy předběžné cílové parametry sanace (PCPS) a dvě varianty CPS tak, aby byla zachována využitelnost zdrojů pitné vody turonské zvodně v zájmové oblasti:

§ předběžné CPS na dobu 10 let pro cenomanský zvodnělý horizont na úrovni průměrné solnosti 8 g/l,

§ CPS stanovené pro zachování kvality pitné vody na základě normy ČSN 75 71 11 v oblasti mimoňských zdrojů pitné vody, nebo CPS stanovené na vyčištění vody v zájmové oblasti na kvalitu surové vody na základě normy ČSN 75 72 14 v oblasti mimoňských zdrojů pitné vody.

2. Ověření možnosti imobilizace kontaminantů v podzemí v cenomanské zvodni

(s přihlédnutím k možné kontaminaci turonské zvodně), jako jedné z alternativ

ukončení procesu sanace.

Práce na řešení problematiky imobilizace byly rozpracovány v letech 1995 až 2000. V roce 2001 bude zpracována dokumentace k provedení poloprovozního experimentu in situ a bude zahájen legislativní povolovací proces. Experiment, včetně vyhodnocení, bude proveden do konce roku 2003.

3. Dořešení problematiky nakládání s produkty vyváděnými na povrch a zejména s odpady ze stanice likvidace kyselých roztoků (včetně možných radioaktivních odpadů). Řešit technologie přepracování tak, aby produkty bylo v maximální míře možno dále technologicky využít či uplatnit na trhu.

Problematika nakládání s odpady ze SLKR byla v uplynulých letech trvale řešena v rámci ověřovacích prací. Cílem řešení bylo, najít optimální možnosti uplatnění produktů z přepracování kamence na trhu. Jako první bude v červenci 2001 uvedena do zkušebního provozu stavba „Přepracování kamence na síran hlinitý", který bude používán jako flokulant pro úpravu vody. Připravuje se stavba přepracování kamence na sanační materiály pro odkaliště. V roce 2001 budou provedeny poloprovozní pokusy s přepracováním kamence na hnojiva, žáruvzdorné materiály a produkty určené k přepracování na oxid hlinitý. Výsledky těchto zkoušek budou po vyhodnocení sloužit jako podklady pro záměry dalších staveb na přepracování kamence.

Nakládání s produkty z matečných louhů, které budou kontaminovány radioaktivními prvky, bude řešeno společně s ostatními produkty likvidace a sanace ložiska uložením na odkališti ve Stráži pod Ralskem. Metody přepracování těchto látek byly sledovány v rámci ověřovacích prací a jsou vytipovány technologické postupy jejich zpracování na uložitelné produkty.

4. Věnovat pozornost procesu zvýšené koncentrace minoritních složek (např. Be, Al, vzácných zemin ad.) ve zbytkových produktech.

V hydrochemickém monitoringu se pokračuje v doplňování informací o rozložení minoritních rizikových složek As a Be v obou zvodních (turon, cenoman). Údaje jsou využívány jak pro stanovení celkového množství těchto kontaminantů v podzemí, tak pro porovnání vzájemných závislostí jednotlivých složek roztoků.

Na základě bilance vyvedeného množství nejzávažnějších kontaminantů (NH4+, Be, As, apod.) budou formulovány cílové parametry sanace (jak pro cenoman, tak i pro turon).

5. Průběžně vyhodnocovat radioaktivitu a radionuklidy v technologických roztocích , roztocích rozptylu a produktech odparky.

6. Stanovit program vývojových a ověřovacích prací se zaměřením na dopracování sanační varianty II. etapy a verifikaci jednotlivých postupů.

Byl vypracován projekt ověřovacích a výzkumných prací na základě UV č. 170/1996 pro roky 1997 a 1998. Podle dosažených výsledků byl zpracován další projekt pro roky 1999 a 2000. Tyto projekty byly odsouhlaseny MPO ČR. Výstupem prací byla každoročně zpráva, která byla podrobena externímu posouzení nezávislých odborníků, vnitřní i vnější oponentuře. Vyhodnocení prací za rok 2000 bylo podkladem pro plán ověřovacích prací v "Projektu provozních prací" o. z. Těžba a úprava uranu v roce 2001. Ověřovací a vývojové práce v roce 2001 se soustředí na optimalizaci sanačních procesů, zejména zpracování kontaminantů vyvedených z podzemí a stanovení nakládání s vodami.

Sanace odkaliště CHÚ Stráž pod Ralskem

Dalším příkladem sanačního projektu, který byl posuzován podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na ŽP byl návrh sanace odkališť ve Stráži pod Ralskem. Vydání souhlaseného stanoviska MŽP předcházelo veřejné projednání a bylo konstatováno, že doporučená varianta vyhovuje z hlediska ochrany ŽP a povede k vyřešení problémů další dílčí ekologické zátěže spojené s minulou chemickou těžbou a úpravou uranu v této oblasti.

Za velmi důležitý lze považovat souhlas s realizací řízeného vypouštění alkalizovaných odkalištních vod do prostoru dolu Hamr I. Souhlasné stanovisko s touto činností bylo podpořeno počítačovým matematickým modelem možného šíření kontaminace z odkaliště pro různé varianty, který byl připraven s.p. DIAMO. Z tohoto modelu, doplněného dalšími podklady a výpočty vyplynulo, že varianta řízeného zatápění dolu Hamr I. alkalizovanou odkalištní vodou představuje optimální variantu jak z technického hlediska, tak z hlediska ochrany ŽP.

V současné době byl OkÚ Česká Lípa tento vodohospodářský záměr schválen.

Sanace a rekultivace odkališť Dolní Rožínka

Souhlasné stanovisko bylo vydáno rovněž k projektu DIAMO s.p., GEAM Dolní Rožínka „Sanace odkališť a rekultivace D.Rožínka“ a to po veřejném projednání, které se uskutečnilo v dubnu 1999 v D. Rožínce. Vypracování dokumentace a posudku EIA předcházelo vypracování a oponentura projektu PHARE „Tailing Ponds Remediation Planning – Development of Water Balance“, jehož cílem bylo získat informace o množství a kvalitě průsakových a drenážních vod odkaliště K 1. Modelové výpočty ukázaly velmi dobrou shodu s průběžnými měřeními vodní bilance a ostatních parametrů.

Souhlasné stanovisko MŽP podle §11 zákona č. 244/1992 Sb. je vázáno na plnění celé řady podmínek, z nichž vyjímám ty nejdůležitější:

1. Závěry dokumentace, posudku a stanoviska EIA spolu s výstupy projektu PHARE zapracovat do aktualizace Technického projektu likvidace (TPL)

2. Formou samostatné projekční studie dopracovat nakládání s volnými vodami odkaliště K 1.

3. V termínu ukončení těžby a úpravy uranových rud na ložisku Rožná vypracovat matematický model prognózy vývoje odkalištních vod jako podklad pro prováděcí projekt sanace odkaliště K 1.

4. Z hlediska nakládání s volnými vodami odkaliště se doporučuje varianta A. Toto doporučení může být změněno na základě nezávislé srovnávací studie variant A a D, kterou předloží DIAMO s.p. nejpozději v termínu ukončení těžby na ložisku Rožná.

5. Soustavně sledovat bilanci vod odkališť

6. Provádět monitoring vlivů na jednotlivé složky ŽP, jehož výsledky budou pravidelně předkládány orgánům státní správy a veřejnosti

Stanovisko MŽP obsahuje celou řadu dalších podmínek, ale za velmi významnou lze považovat podmínku ad 4 o nakládání s volnými vodami. Nezávislá studie byla s.p. DIAMO v současné době zadána a na zadání spolupracovaly i odborné útvary MŽP (podmínka ad 4).

DRuhotné využívání nebezpečných odpadů přepracováním na sanační a rekultivační materiál

Od roku 1996 je realizován ve spolupráci s firmou MEGA a.s. a Bystřicko a.s. jako jeden z velkoobjemových programů proces likvidace staré ekologické zátěže z a.s.PRECHEZA, který je hrazen z prostředků Fondu národního majetku. V tomto procesu realizovaném na chemické úpravně GEAM o.z. D. Rožínka se využívá jako druhotná surovina po přepracování nebezpečný odpad kat. č. 060303 (síran železnatý).

K 31.12.2000 bylo linkou detoxikace na chemické úpravně přepracováno a následně využito v procesu rekultivace uranových odkališť cca 300 000 t nebezpečných odpadů (neutralizačních kalů, odpadního síranu železnatého, atd.).

Tato technologie, která je podporována MŽP představuje dobrý příklad toho, jak lze získat inertní materiál pro překryv odkališť a zároveň provádět sanaci staré ekologické zátěže.

Tímto postupem jsou šetřeny v budoucnu nutně vynaložené náklady na získání potřebného objemu výplňových a sanačních materiálů, které musí být hrazeny ze státního rozpočtu v průběhu sanace.

Závěr

Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí představuje spolu se zákonem o ochraně přírody a jednotlivými složkovými zákony nástroj, který MŽP využívá k tomu, aby ve styku s podnikatelskou sférou a ostatními resorty chránil životní prostředí. Jak je vidět z výše uvedených příkladů, lze jeho aplikaci provádět v dobré spolupráci s předkladateli podnikatelských záměrů v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje. V oblasti sanace následků těžby a úpravy uranu v České republice se podařilo dosáhnout se současným vedením s.p. DIAMO velmi dobré spolupráce, což jen usnadňuje nelehký a ekonomicky velmi náročný úkol jakým je sanace a rehabilitace našeho životního prostředí.

Autor chce touto cestou poděkovat pracovníkům DIAMO s.p., jmenovitě pak RNDr. Kamile Trojáčkové a Ing. Janu Slezákovi, za celou řadu odborných konzultací a zejména za poskytnutí materiálů, které byly převzaty do tohoto příspěvku.

LITERATURA

Beneš V. - In situ leaching of uranium in North Bohemia. - In: Uranium in-situ

leaching. Proceedings of Technical Committee Meeting. Vienna (1993).

Jurza P. - Aerial monitoring of the Environment surrounding uranium mines Stráž p. Ralskem - Hamr in Czech Republic. - Progress report

DIAMO s.e.(1995)

Fiedler J. - Slezák J. - Experience with the coexistence of classical deep mining

and in-situ leaching of uranium in North Bohemia. - In: Uranium in-

situ leaching. Proceedings of Technical Committee Meeting.

Vienna. (1993).

- The uranium production contraction programme in the

Northbohemian Cretaceous Area, the Czech Republic. - IAEA

Technical committee Meeting on Planning and Management of

Uranium Mine and Mill Closures, Vienna (1993)

TOMAS J. - The heritage of uranium in-situ leaching and environmental remediation program in North Bohemian region. – IAEA Technical Committee Meeting, Proceedings. Vienna (1994)

- Environmental Restoration Program in North Bohemian Uranium District. – IAEA Planning Meeting. Proceedings. Vienna (1995)